Dispečink je odborný pojem, označující formu ústředního operativního řízení a organizace nějakého složitějšího technologického celku, např. výroby ve velkém průmyslovém závodě, v elektrárně, při distrubuci energetických surovin či elektrické energie z míst jejich výroby či skladování do míst jejich konečné spotřeby, v dopravních a spedičních společnostech nebo pro velké dopravní systémy. V češtině se slovem dispečink většinou neoznačuje přímo tato činnost, ale především ústřední pracoviště, z nějž je řízena, a příslušná organizační jednotka.
Pracovníci a pracovnice provádějící dispečink (ať už v centrále, nebo na dislokovaných stanovištích či mobilně) se nazývají dispečeři či dispečerky. Operativní dispečerské řízení takovýchto velkých, často plošně velice rozsáhlých celků, vyžaduje využívání nejrůznějších prvků a složitých systémů z oblasti telekomunikační, řídící, regulační, sdělovací a výpočetní techniky. Dispečerská pracoviště zajišťující chod a průběh velkých společenských, bezpečnostních nebo vojenských akcí a časově či plošně rozsáhlých událostí také obvykle existují, bývají ovšem obvykle označována pojmem štáb (ústřední štáb, hlavní štáb, generální štáb, krizový štáb apod.).
Práce dispečera v dopravě je řízení, organizace, kontrola průběhu dopravy a komunikace s řidiči, které koordinuje. Povolání dispečera je vykonáváno v kancelářských prostorách a vyžaduje komunikaci přes telefon, vysílačku neb podobná zařízení. Letový dispečer řídí z leteckého dispečinku pohyby letadel na letištích, k jeho pracovní nápni patří povolení odletů a přistání letadel, dále naviguje letadla a koordinuje dopravu, když nastane krizová situace. Předpoklady pro výkon práce dispečera v dopravě jsou znalost organizace a plánování práce, znalost práce na počítači a dobré komunikativní schopnosti.
Logistika znamená původně přechodné ubytování a zásobování vojska. Souvislost se slovem logika je tedy pouze zdánlivá.
Dnes se užívá v několika významech:
Logistika jako nauka, která se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě.
Logistika jako soubor činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě na správném místě a se správnými náklady.
Význam
Logistika se zabývá toky zboží, peněz a informací jak mezi dodavatelem a odběratelem, tak také uvnitř jednotlivých firem, a to včetně různých systémů skladování zásob. Účelem celého oboru je tyto toky optimalizovat tak, aby představovaly pro firmu co nejmenší náklady.
Vzhledem k tomu, že u průměrného podniku náklady na skladování činí okolo 20 % obratu firmy, je tento obor velmi významný. Aby se náklady snížily ještě více, někdy se uplatňuje metoda Just in time – tedy že dodávky materiálu a součástek se uskuteční přesně v okamžiku, když je jich ve výrobě zapotřebí, a odpadá tak potřeba meziskladů.
Vznik a vývoj
Potřeba organizovat zásobování a jeho toky se nejprve objevila v armádě. První náznaky se objevily již ve starověkém Řecku, Římě a Byzanci. Existovali důstojníci, kteří byli zodpovědní právě za ubytování a zásobování. V moderním válečnictví se důležitost logistiky ukázala naplno. Frontu bylo nutné neustále zásobovat střelivem, potravinami, lidmi i zbraněmi. Do obchodu přešla logistika v 50. letech, stalo se tak v USA jako snaha ještě více snížit náklady. Systém byl vytvořen analogicky podle vojenského modelu, který se ukázal jako úspěšný a rozhodl mnoho bitev.